Troška chemie……
Molární hmotnost – fyzikální veličina, která udává hmotnost jednotkového látkového množství dané látky (tedy hmotnost 1 molu).
- Symbol veličiny: Mm
- Jednotka SI: kilogram na mol, značka jednotky: kg·mol-1
- Používané násobky a díly: gram na mol (1 g·mol-1 = 0,001 kg·mol-1), kilogram na kilomol (1 kg·kmol-1 = 0,001 kg·mol-1
Molární hmotnost lze určit ze vztahu
kde je hmotnost, je látkové množství
Mol - základní fyzikální jednotka látkového množství. Jeden mol libovolné látky obsahuje stejný počet částic jako je obsaženo atomů ve 12 g izotopu uhlíku 12C. Tento počet udává Avogadrova konstanta, jejíž hodnota je přibližně 6,022×1023 mol−1.
Mol je jedna ze sedmi základních jednotek soustavy SI.
Avogadrova konstanta (nesprávně označována také jako Avogadrovo číslo) – počet částic v jednotkovém látkovém množství (v 1 molu). Je pojmenována po italském fyzikovi Avogadrovi, její hodnotu však poprvé zjistil Johann Josef Loschmidt roku 1865.
Avogardova konstana se značí NA a její velikost je NA = 6,022 141 79×1023 mol−1 ± 0,000 000 30×1023
Ionty (v jednotném čísle ion, nebo iont) – elektricky nabité částice atomární velikosti (atomy, molekuly, někdy také skupiny atomů či molekul). Rozlišujeme je na:
- Kationty – jsou kladně nabité ionty, obvykle atomy nebo molekuly (části molekul), které odevzdaly elektron(y), tzn. kationt má v elektronovém obalu méně elektronů než odpovídající atom. Při elektrolýze putují směrem ke katodě. Většinou vznikají z elektropozitivních prvků, například sodíku, vápníku nebo železa.
- Anionty – jsou záporně nabité ionty, obvykle atomy nebo molekuly (části molekul), které přijaly elektron(y), tzn. aniont má v elektronovém obalu více elektronů než odpovídající atom. Při elektrolýze putují směrem k anodě. Většinou obsahují elektronegativní prvky, například z kyslík, síru nebo chlor.